Lukáš Hrdina: Naším cílem nebylo vyhrát tabulku, ale připravit kluky na profesionální fotbal

Sezónu jste zakončili dvěma vítězstvími proti Mladé Boleslavi a Hradci Králové. Jak s odstupem hodnotíte závěr soutěžního ročníku?

Hodnotím ho pozitivně, ale ne kvůli dvěma výhrám na závěr. Důležitější je, jak jsme se k nim dostali. U17 beru jako nejtěžší přechodovou kategorii — most mezi žákovským a mužským fotbalem. Naším cílem od prvního dne nebylo vyhrát tabulku, ale připravit kluky na krok do profesionálního fotbalu. A závěr sezóny ukázal, že tímhle směrem jsme se posunuli výrazně.

Derby s Hradcem Králové jste zvládli vítězstvím 3:1, stejně jako poslední utkání podzimní části. Je pro vás zajímavá shoda okolností, že jste sezónu zakončili stejným výsledkem?

Zajímavá shoda, ale obě utkání byla úplně jiná. Na podzim měl Hradec herní převahu a my jsme byli efektivní z protiútoků, vzali jsme si výsledek přes efektivitu. Na jaře jsme si pro výhru došli jinak. Měli jsme vývoj utkání pod kontrolou a rozhodli ho vlastní hrou, ne jen reakcí na soupeře. A to i s týmem doplněným o mladší hráče ročníku 2010. Ten rozdíl mezi „byli jsme efektivní" a „kontrolovali jsme hru" je přesně ten posun, který jsme celou sezónu chtěli.

Po podzimní části jste byli na dvanáctém místě, sezónu jste nakonec zakončili na osmé příčce. Co podle vás stálo za tímto posunem tabulkou?

Nebyla to náhoda ani pouhá výsledková série. Na podzim jsme stavěli základy a byli dvanáctí, na jaře jsme z toho vytěžili třetí nejlepší bilanci celé soutěže. A to na hřištích, kde nejsou výhry samozřejmostí: 3:0 na Spartě na Strahově, otočka z 0:2 na 3:2 venku na Sigmě, 4:2 v prvním jarním kole na Dukle, která nakonec celou jarní tabulku vyhrála, a 3:0 u druhého jarního týmu Mladé Boleslavi. Vyhrávat u nejlepších týmů dokáže jen mužstvo, které má hru pod kontrolou a nezalekne se prostředí. Přesně to jsme celý rok budovali a pomohl k tomu i i mladší hráči ročníku 2010. Právě tahle jarní forma nás v konečné tabulce vytáhla až na zmíněné osmé místo.

V čem podle vás udělal tým během sezóny největší posun po herní stránce?

Jednoznačně v kontrole hry. Data ukazují, že se tým dokáže přizpůsobit různým taktickým záměrům, umí vést hru ve vysoké intenzitě, ale i chytře zpomalit a řídit tempo podle situace. Přesně tuhle schopnost přepínat mezi plány budou po hráčích v mužském fotbale trenéři vyžadovat. A není to pro mě fráze, máme to podložené v zápasových datech kolo po kole.

Na čem jste během sezóny s hráči nejvíce pracovali?

U17 je složitý krok mezi žákovským a nejvyšším dorosteneckým fotbalem, takže jsme pracovali na celém hráči, ne jen na fotbalistovi. Vedle kondiční a technicko-taktické stránky jsme hodně dbali na kognitivní připravenost, mentální nastavení a životní tyl — spánek, regeneraci a profesionální návyky. To jsou věci, na kterých se v mužském fotbale láme, kdo se prosadí. Díky podrobným zápasovým reportům jsme přitom u každého hráče věděli, na čem konkrétně pracovat. Příprava tak nebyla plošná, ale individuální.

Jak jste spokojený s individuálním rozvojem hráčů a jejich posunem a přístupem během celé sezóny?

Hodně spokojený, a to hlavně s přístupem. Ukázalo se, že náročné, ale lidské prostředí byla správná cesta. Nejlíp to vidím na datech, máme hráče U17, kteří už teď dosahují kondičních parametrů na hranici ligových dat dospělých. Dokážou hrát ve vysoké intenzitě a zároveň hru chytře tempovat. Znamená to, že až přijde přechod do mužské kategorie, nečeká je fyzický šok, ale jsou připravení. A věřím, že tohle si přenesou dál.

Když se ohlédnete za celým ročníkem, na co budete nejraději vzpomínat?

Na tu partu, na kluky i celý realizační tým a na to, jak se zlepšovali doslova před očima. Když to zobecním, talent se ukáže jednou za zápas, ale co hráče skutečně posune, je poctivá práce každý týden. A přesně tuhle vnitřní motivaci makat den co den jim přeju, aby si udrželi co nejdéle. To rozhodne, jestli dojdou tam, kam chtějí.

Chtěl byste něco vzkázat hráčům a fanouškům do další sezóny?

Klukům děkuji za sezónu, za přístup i za to, jak na sobě makali. Mají dobře našlápnuto, jen ať si udrží tu poctivost a hlad, zbytek přijde. Fanouškům děkuji, že chodí podporovat mládež, u akademie to není samozřejmost a pro kluky to znamená víc, než si myslí. A Pardubicím i celé akademii přeju, aby z ní i dál vycházeli hráči připravení na velký fotbal.